Jihlava: Pověsti a legendy

21.11.2008 |  Babička Šafářová, ze Sříteže, velkýho bohatce žena říkávala .....

21.11.2008 |  Pamatujeme-li si, že 11. listopadu, kdy má svátek, přijíždí Martin na bílém koni, a že to znamená zimní den s prvním sněhem, víme možná také o martinském posvícení či alespoň o martinských husičkách, které se tou dobou pekly a ještě dnes někde pekou, aby provoněly celé stavení.

7.11.2008 |  

Ať již starobylé město Polná, o němž máme zprávy už z první poloviny 13. věku, anebo polenský hrad zažily dosti smutnou historii plnou požárů a ničení, přece jen se zde najde i příběh úsměvnější, a to právě tam, kde bychom to čekali nejméně. Jde totiž o panského vrchního čili direktora Khauce.

7.11.2008 |  

Když se tenkrát objevil na Vysočině dobytčí mor, nevyhnul se žádné vesnici, žádnému hospodářství. V Jiříně nedaleko Jihlavy, který dodnes čítá jenom pár stavení, měl jakýsi chudý sedláček jedinou krávu. Dbal, aby se k ní nákaza nedostala – nosil jí tu nejčistší vodu ze studánky, prohlížel každou hrstičku vojtěšky, kterou pro ni nasekal, ale všechno bylo málo platné. Jednoho večera našel svou živitelku v chlévě mrtvou. Jak by tedy nenaříkal, jak by nebědoval.
Dobře věděl, že jeho rodinu několik sáhů políčka s bramborami může uživit stěží, a že proto zanedlouho přijde chalupa na buben.

10.10.2008 |  

Nedaleko Bílého Kamene je viděti kupu velikých i men­ších balvanu. Lidé jim říkají "Čertova zeď" Stará povést vypravuje, že za dávných a dávných časů vyváděli tam čerti svoje rejdy a tance.

10.10.2008 |  
Starý Jozifek znal mnohé, o čem ostatní neměli ani potuchy. Zvláště o ďáblo­vi. Tak také věděl, že potoky jsou čertovým dílem. S divokými koňmi, zapražený­mi do obrovského pluhu, vyoral ďábel v lukách koryta potoků.

10.10.2008 |  
Žil jednou jeden mlynář, který si každý večer četl v Kryštofově knize. U chasy vzbuzovalo zvědavost, co to jen může být za starou odřenou knihu, neboť mlynář ji vždy pečlivě uzamkl.

10.10.2008 |  

Ve Větrném Jeníkově naproti zámeckému parku nedaleko hřbitova, v nynější truhlářově chalupě, bydlela chudá vdova Krupová se svou dcerou. Domek patřil vrchnosti a proto musela vdova vrchnosti z domku platiti.

10.10.2008 |  Před více než sto lety stával v Mirovce jeden dvůr. U správce sloužil pacholek, jménem Mates, který se vyznal v čarodějném umění. V ošetřování a kočírování koní nenašel sobě rovného. Proto si nechal jeho pán od něj ubit lecjaký šibalský kousek, lecjakou čertovinu.

12.4.2008 |  
V Mirovce na panském dvoře, který už dlouho nestojí, sloužil jednou
pacholek jménem Andres. Ten uměl víc, než jíst chleba. Jako chudý kluk přišel na dvůr, předčil brzy všechny silou, odvahou i obratností a lidé začali tušit, že to nebude samo sebou. Časem přišli nato, co za tím vězí, že se totiž Andres dal do spolku s čertem.