Z VELKÉHO BERANOVA DO LUK NAD JIHLAVOU

Z VELKÉHO BERANOVA DO LUK NAD JIHLAVOU

29.3.2008 |  
Ne jeden, ale velká hromada lomového kamene se spotřebovala na stavbu malého můstku klenoucího se přes bezejmenný potůček pod Novými Domky. Právě tudy vedla stará cesta od brněnské silnice do nedalekého Henčova. Z kolaudačních protokolů této obce víme, že pod její správu patřila za první republiky i dolní část osady Nových Domků nazývaných lidově Zlámané jelito či Na jelitě. Jak poznamenal historik Josef A. Pátek, osada obdržela toto nezvyklé pojmenování proto, že " ...



kdysi vozka s velikým nákladem tudy jedoucí právě v místech, kde stojí Domky, zlámal část vozu, kterou tehda nazývali jelitem; i musil tu po celou noc a den státi, nežli vůz uvedl do pořádku". Jak prosté. Jenom znát všechny součástky žebřiňáků a podobných dřevěných povozů. A snad ještě malý povzdech. Nad rozpadajícím se starým můstkem. Škoda. Jistě pamatuje nejedno století. Neznám v okolí žádný podobný.


A vzhůru k Velkému Beranovu. Tady nás přivítá žulový pomník postavený na věčnou památku padlým vojínům v I. světové válce. Odhalen byl 3. září 1922. Slavnostní akt popsala tehdy v novinách žákyně Anna Š. V závěru zprávy uvedla : Vojenská hudba zahrála národní hymny, dělostřelci vypálili čtyři rány z děla a pomník byl odhalen. Tím byla tato dojímavá slavnost skončena. Nepěkné bylo, že po smutné slavnosti se tančilo a mnoho lidí bylo opilých. Tolik žákyně 3. třídy. Jinak pomník stojí na křižovatce před obcí dodnes.


A křížové kameny ? O žádném stojícím v blízkosti Velkého Beranova žádný z jihlavských badatelů nenapsal. Unikly pozornosti MUDr. Fritze v roce 1894 a rovněž JUDr. Schwabovi v roce 1935. Kámen však neušel pozornosti žákovi páté třídy, Jaroslavu Indrovi z Luk nad Jihlavou. V roce 1923 publikoval o něm krátkou stať v Jihlavských listech, v příloze Vlastivědný sborník kraje jihlavského, pod názvem Pověst o zkáze města Petrovic :


Jdeme-li z Jeclova do Puklic malým žlabem, uvidíme u pěšinky malý kámen, na němž je vytesán meč, palcát a přilbice. O tom kameni lidé vypravují tuto pověst. Tam, kde stojí kámen, byly hranice panství jednoho udatného rytíře. Nad městem Petrovicemi vládl jiný rytíř. Tito dva se mezi sebou nepohodli; došlo k bitvě a jeden z nich, který měl více vojska, vtrhl do města a zapálil je. Slabší rytíř padl a byl v úžlabině u Petrovic pochován. Na památku postavili mu jeho věrní na hrob kámen, který na místě tom leží.


Leží či lépe stojí tady dodnes. Z badatelů jej poprvé zaznamenal Josef F. Svoboda v roce 1937. V popisu uvedl meč a palcát opatřil otazníkem, neboť zmínil pověst uveřejněnou v roce 1923 žákem Indrou. V době nedávné byl kámen dokumentován Antonínem Pokorným z Luk, který objevil i další pověst, že tady válčil samotný Žižka. Konečně, kdo jiný mohl držet v ruce palcát. Ve skutečnosti je odborný popis následující - na přední straně kamene je vyobrazen latinský kříž a pod jeho příčnými rameny šavle a na druhé straně otka či biják. Jinak neznámý předmět podobný tomu, který je znázorněn na kameni v Herolticích. O tom, že zde došlo k tragické události končící smrti, o tom není pochyb. Všechno ostatní zůstane zřejmě navždy zahaleno rouškou tajemství.


A tak pojďme k dalšímu kameni. Náhodně byl objeven Jiřím Eckerem v roce 1998 a dokumentován pracovníky jihlavského muzea. Jde o přírodní kámen s vyobrazením malého latinského křížku, nad nímž jsou vyryty iniciály V. H. Také o tomto kameni se neví nic určitého. Žádná pověst, ani sebemenší zmínka o něm se mezi zdejšími lidmi nedochovala. Je však skutečností, že statek v Jeclově byl po Bílé Hoře konfiskován a nakonec přidělen jezuitům v Jihlavě. Krátce předtím navštívili Jeclov dva právní odhadci a veškerý zdejší majetek ocenili na 2.000 zlatých. Nastalo období násilné rekatolizace, kdy při vstupu do vesnic byly vztyčovány kříže a tak není vyloučeno že kdosi, kdo u jezuitů na statku sloužil, třeba pasák dobytka, vyryl do jednoho z nápadně vyhlížejících kamenů nevelký křížek.


A na závěr se zastavíme jenom krátce v Lukách nad Jihlavou. Také tady býval křížový kámen. Stál v rohu zámecké zahrady, při cestě do Svatoslavi. V roce 1935 jej do svého soupisu zaznamenal jihlavský badatel JUDr. Emanuel Schwab. Od té doby se o něm nikdo další nezmínil a dnes je kámen nezvěstný. Přesto tady můžeme vidět několik kamenných náhrobníků umístěných na zdi zdejšího kostela sv. Bartoloměje. Renesanční deska s erbem v kartuši z roku 1620 patří Jiříkovi Dvorskému z Třebomyslic, další dvě klasicistní desky patří správcům zdejšího panství, Franzi Rambauskovi a Johannu Kossovi. Posledním je barokní náhrobník s nečitelným textem uložený v zemi před vchodem do kostela.


Články nám poskytuje a tímto mu srdečně děkujeme :

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zdroj: kpufo.zjihlavy.cz | Autor: Leon
Zobrazeno: 3244x | Trvalý odkaz | Diskusní fórum
Titulní stránkaSlužby a řemeslaObchod a výrobaZábava a ostatníVaše názory, diskuseFotky Jihlavy, galerieVaše www adresa zjihlavy.czRSS kanál serveru zJihlavy.cz
Záhady a zajímavosti
Komerční sdělení
Není žádná reklama [err.#2]
Podporujeme projekty
Hosting by 3nicom solutions
ČSS ZO 6-18 Cunicunulus ALFA 1 - KPUFO sekce Poltergeist

Dnes je 30.10.2020,
svátek slaví Tadeáš, zítra Štěpánka.

Google
Komerční sdělení
Není žádná reklama [err.#2]
Foto postřehy

Rekonstrukce Brněnského mostu

1. dubna se začal opravovat jeden z nejfrekventovanějších mostů v Jihlavě. Znovu průjezdný by měl být v říjnu.

Mediální partnerství
i-vysočina.cz - informujeme o všem Vladimír Matula - reklama, marketing, internetový marketing
Jihlavské listy Jihlavská astronomická společnost
Správa a statistiky webu

Vývoj a provoz těchto stránek zajišťuje

 Logoshop.cz | Grafické práce &výroba www 

Grafické studio a výroba www

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.    Další informace

JIHLAVA: Nezávislý Info Server