VELKÝ ZVON ULIT

Téhož roku v den Michala (29. září 1563) v 17 hodin pan Brikcí, měšťan a konvář na Novém Městě Pražském, ulil zde na parkáně u brány Matky boží velký zvon. Vážil na 120 centnýřů. Při odlévání byli přítomni páni kazatelé, přísežní z rady a mnoho osob z obce. Před odléváním i potom se lidé modlili klečíce na kolenou, na to zpívali Te deum laudamus německy a píseň "Buď pochválen a chvalořečen" etc. Od každého centnýře byly dány onomu Brikcímu 2 kopy a zvon stále ve všem všudy 750 kop kromě toho, co městská obec na to dala, totiž kolem 24 centnýřů děl. Zvonoviny přebylo 21 centnýřů, z toho byl ulit následujícího roku zvonek na Špitálskou věž a na Farní věž, který bije čtvrti, item zvonek na Nový hřbitov. Mistr těchto tří kusů byl Girg Gleichsner.

Velký zvon vyzváněl poprvé na den Všech svatých a předtím v ponděli před Šimonem a Judou (25. října), byl tažen více než 100 osobami z parkánu do farního kostela. A zvonilo se jím poprvé a zadarmo dítěti Thomy Matyáše, soukeníka.
Druhého dne po Všech svatých si dala vyzváněti velkým zvonem nemocná lazebnice Zuzana ze Spitzerovy lázně ještě za svého života. Seděla na židli pod vraty a naslouchala zvonění.

A jméno Zuzana již zvonu zůstalo a nese je dodnes. Pověst pak vyzdobila stručný záznam Leupoldův v dojímavý příběh žebračky, která věnovala velké jmění na ulití zvonu, aby se mohla těšit jeho velebnýmn zvukem. Obyvatelé Jihlavy vzhlíželi ke zvonu Zuzaně s obdivem a úctou. Není tedy divu, že v příhodě zaznamenané kronikářem k roku 1615 spatřovali nedobré znamení.



ZVON SPADL



Dne 15. června 1615 se vymkl velký zvon z čepu a vypadl stranou, leč bez škody, což mnozí lidé pokládali za zlé znamení.