ŠTAMBERK - Historie

Jindřichovi z Hradce. Pánům z Hradce pak Šternberk náležel – s výjimkou let 1399 – 1404, kdy jej měli v držení páni z Kravař – až do husitských válek. Ty přinesly hradu zánik. Páni z Hradce patřili k významným odpůrcům kalicha a proto se Šternberk stal – pravděpodobně r. 1423 při tažení hejtmana Jana Hvězdy z Vicemilic na Moravu – jedním z cílů útoků husitského vojska, které jej dobylo a zničilo. Šternberské panství pak bylo připojeno k Telči a k obnově pobořeného hradu už nikdy nedošlo.


Hrad Šternberk stával na mohutných žulových blocích asi 1 kilometr severozápadně od Lhotky u Telče. Dispozice byla dvojdílná. Menší a vývojově starší vlastní hrad zaujal temeno skály na jihu. Terénní konfigurace umožnila pravidelné pravoúhlé lomení 2 metry silné obvodové hradby pouze na severu; na jižní straně musela hradební zeď kopírovat okraje skály, i když i zde byla budována v rovných úsecích. Bránu do jádra nejspíše od západu střežila do hradby vetknutá věž, zatímco na opačné straně stával dvojprostorový palác o rozměrech 17 × 10,5 metru. Na nejjižnějším výběžku skály vlastního hradu stávala čtverhranná strážní věž. Ve druhé vývojové etapě se mezi bránu jádra a 15 – 18 metrů široký příkop vložil úzký parkán. Před hradbu parkánu pod krátkým severním čelem paláce vystupovala polookrouhlá bašta, která umožňovala účinné flankování přístupové strany. K bokům skály jádra se přimyká hradba, která se svými 250 metry délky vymezuje na severu (to zejména), západě a východě prostorné předhradí. Předhradí bylo vně obehnáno příkopem; avšak pouze částečně, protože někde tvrdost skály vylámání příkopu znemožnila a tuto fortifikaci musel zcela neobvykle nahradit parkán.


Z hradu Šternberka se do dnešní doby dochovaly především zbytky hradeb, zdiva paláce a vysoký střep strážní věže na jižní straně.







Více fotek