ROKŠTÝNSKÝ POKLAD

Na hradě jest dosud dobře ukrytý sklep,do kterého jest chodba otevřena jen na Květnou neděli,když v kostelích se čítají pašije.Ve sklepě jest bohatý poklad stříbra a zlata,který střeží velký černý pes.Kdo by se jen ke sklepu otevřenému přiblížil,byl by napaden tímto strážcem,jehož pohled vzbuzuje strach.


Jistý brtnický hospodář měl hodnou a pobožnou služku,která se ničeho nebála.Vždyť měla čisté svědomí.Jmenovala se Boženka.Jednou na Květnou neděli slyšela od hospodáře,že na Rokštýně se otevírá v ten den sklepení,chovající v sobě mnoho bohatství.Měla chudé rodiče,kterým by ráda pomohla v nouzi.Proto se odebrala na Rokštýn a po delším hledání prošla rezavými dveřmi ; vchodem to do prostory sklepení.Uviděla tam mnoho stříbra a zlatých peněz a nabrala si jich do klína pospíchajíc domů.Co bylo v sudech také ve sklepě stojících nevěděla,vypadalo to jako zmrzlá voda a Boženka myslila,že jest to led.Ale hospodář,který byl pln údivu ji vyslechnul a řekl jí,že rytíři vodu do sklepů nedávali,že to jistě bylo víno.I prosil ji,aby tam ještě šla a donesla do klína žlutých peněz a nabrala tekutiny ve sklepě.Sám se bál tam jíti,slyšel vždy o černém psu,strážci pokladu.Boženka přinesla domů víno,zlaté peníze a několik prutů,které měla za železné a myslela si,že by snad hospodář si z nich mohl něco ukovati.Ale pruty byly ryzí zlato.


Hospodář nyní chtěl odvézti poklad domů a vypravil tam povoz,vzal s sebou syna a čeledína a také se ozbrojil.Ale dvéře do hradu již nalézt nemohli.Za to však je postrašil velký černý kocour,který měl kolovrat a přeslici a přadl pilně.Zasvítil na ně očima a z huby mu šlehal oheň.Všichni se dali na útěk,jen Boženka vzala kocourovi přeslici a zahnala jej.Doma se ukázalo,že přeslice je z ryzího stříbra.Aby hospodáři,který s ní vždy dobře zacházel,nebylo líto a aby mu poděkovala,dala mu Boženka polovici donešeného pokladu,a on vděčně ji přijal,ačkoliv se dříve zdráhal.Když za rok jiný sedlák,který byl velmi lakomý,se vypravil na hrad,aby se obohatil – zvěst o štěstí Boženčině se roznesla totiž po celém kraji – se zlou se potázal.Zahnal jej odtud hrozný černý pes a černý kozel,a sedlák sotva přišel domů,ulehl a za nedlouho zemřel.

Od těch dob už nikdo na Rokštýn pro poklad nešel.