O PANSKÉ KUCHYNI - DYJICE

Většina úředníků byli svobodní mládenci, kteří měli společný, vrchností přidělený byt a stravovali se také společně v panské kuchyni. Ta bývala nejdříve v Seminářské ulici, ale od roku 1655 v domě č. 32 na telčském náměstí.
Bývaly doby, že se v panské kuchyni vařilo všelijak a úředníci byli často nespokojeni. Přesto si nikdo netroufl na zámku stěžovat.

Jednoho svátečního odpoledne se mladí úředníci domluvili, že si vyjdou na procházku do lesa na Království. Počasí bylo pěkné, cesta mladým mužům krásně ubíhala. Vesele se bavili, vyprávěli si různé historky, a tak není divu, že jim vytrávilo a dostali žízeň.

Rozhodli se sestoupit do vsi Dyjice, která byla nablízku a požádat v některém stavení o malé občerstvení. Zamířili do jednoho statku, kde zastihli hospodyni, jak právě stloukala máslo. Požádali ji o mléko, ale ona, protože byla lakomá a mléka jí bylo líto, se vymlouvala, že nemůže od načaté práce odejít, že by se jí máslo nestlouklo. Když viděli mladíci tu neochotu, nabídli se, že budou zatím točit máselnicí za ni, než mléko ze sklepa donese, a už přemýšleli, jak ji vytrestat.
Položili na stůl peníze, aby viděla, že mléko nechtějí zadarmo, a tak, co mohla selka dělat? Odešla do sklepa pro mléko a netušila, co na ni mladí úředníci chystají.

Na okně světnice spokojeně předl velký černý kocour. Páni jej chytili a strčili do máselnice tak rychle, že ani nestačil zamňoukat. Hospodyně se po chvilce vrátila ze sklepa s mlékem, páni je vypili a kvapně odešli.

Selka se opět dala do stloukání másla, ale šlo jí to těžce a nějak divně. Otevřela tedy máselnici a s údivem vytáhla polomrtvého kocoura. Snadno pochopila, kdo byl strůjcem takového krutého vtipu. Proto nikomu nic neřekla a máslo dotloukla. Podmáslí dala dobytku, máslo pěkně upravila a prodala do panské kuchyně.
Za nějaký čas si panští úředníci opět vyšli do Dyjice. Byli zvědavi, jak to asi s kocourem dopadlo, a protože k nim žádná zpráva o rozzlobené selce nepřicházela, rozhodli se k činu přiznat a škodu nahradit.

Rozšafná selka mládence pěkně přivítala a když došlo na historku s kocourem a s máslem, s úsměvem pravila: "Já žádnou škodu neutrpěla. Podmáslí jsem dala dobytku a máslo prodala do panské kuchyně v Telči. Tam prý se sní všechno"
S podivnými pocity se vraceli páni písaři domů a za žádnou cenu už se nechtěli stravovat v panské kuchyni. Dodali si odvahy a poprosili pana hraběte, aby je k stravování v panské kuchyni nenutil: Vyložili mu celou pří hodu s máslem a s kocourem, a ten se tomu musel od srdce zasmát. Vyhověl jejich žádosti a dokonce jim dovolil, aby se oženili bez jeho svolení a zařídili si tak vlastní dobrou kuchyni.