MUDr. LEOPOLD FRITZ

MUDr. LEOPOLD FRITZ

27.9.2008 |   MUDr. Leopold Fritz se narodil 7.listopadu 1813 v myslivně Na pouštích, stojící dodnes při silnici ze Stonařova do Třeště. Otec byl revírníkem na třešťském panství. Z tohoto tichého venkovského prostředí Fritz odešel studovat nejdříve do Jihlavy a nakonec do Prahy. Tam prý doputoval v roce 1829 pěšky s tlumokem na zádech, aby tady uspěšně vystudoval lékařskou fakultu. Po promoci 17.listopadu 1836 se vrátil domů a spolu s rodiči se natrvalo usadil v Jihlavě.



Od počátku byl nejen vyhledávaným lékařem, ale také rádcem českých rodin. Jak uvádí JUDr. Ludvík Chlum, mladý Fritz byl hluboce přesvědčen o šťastné budoucnosti českého lidu. Při svých návštěvách nosil lidem české knihy a povzbuzoval v nich lásku k rodné řeči.


V roce 1845 založil v Jihlavě veřejnou českou čítárnu, kde rovněž konal svoje přednášky. Když v roce 1847 zemřel Josef Jungmann stal se jedním z pořadatelů slavného requiem v kostele sv.Ignáce, což byla pro Jihlavu velmi významná událost. Vedle celé místní honorace se jí účastnili všichni profesoři a žáci. Dne 28.února 1848 uspořádal Fritz velkou Slovanskou besedu, k níž sám namaloval transparent s českým lvem, moravskou orlicí a s heslem Rovnost - Svornost.






V roce 1849 se rozhodl věnovat se učitelskému povolání. Chtěl vyučovat přírodopis a proto zakoupit v dražbě dům v Rámové ulici č.13, dnes Tolstého, ke kterému přináležela velká zahrada. Tady zamýšlel zřídit botanickou zahradu, což se mu postupem dalších let podařilo. V témže roce vstoupil do spolku Moravské národní Jednoty a začal v kalendáři Jednoty publikovat články o zdravovědě. Jako člen výboru pak přispíval na českou knihovnu v jihlavském gymnáziun a současně usiloval o zřízení samostané české školy.


Nakonec vše dopadlo úplně jinak. Fritz na učitelskou dráhu nenastoupil a dál se věnoval lékařské praxi. Zůstal však ochráncem českých studentů, kteří ho navštěvovali na jeho zahradě. Tady se zabýval pěstováním cizokrajných rostlin a pokusným štěpováním ovocných stromů. Byl dobrým rádcem i samotnému městu. Přičinil se o zušlechtění mnoha sadů včetně založení Nového Heulosu a výsadbu stromořadí lip a kaštanů. Jemu vděčíme za zachování jihlavské brány v ulici Matky Boží, jednoho z výrazných symbolů města, a z vybudování nového ústředního hřbitova v Žižkově ulici a židovského hřbitova U Cvičiště.


Když po prusko-rakouské válce v roce 1866 projížděl Jihlavou císař, předal mu Fritz petici obsahující mimo jiné žádost o zřízení českého gymnázia v Jihlavě. V závěru roku 1871 založil vůbec první český spolek v Jihlavě - Jihlavskou Besedu a zakrátko potom Hospodářský spolek pro Jihlavu a okolí, jehož byl dlouholetým předsedou. Po ustavení Ústřední Matice školské v Praze podařilo se mu v roce 1882 dojednat zřízení české školy obecné v Jihlavě v Křížové ulici. Za jeho podpory pak byla otevřena i první česká opatrovna.

Významným momentem bylo vystavění Besedního domu v Jihlavě.

Slavnostního otevření se česká veřejnost dočkala v červenci roku 1894. Aktu se zúčastnil i sám stařičký MUDr. Fritz, když se slzami v očích prý tehdy prohlásil, že teď rád zemře, když vidí českou manšinu zajištěnu.


A ještě jednou prý Fritz do Besedního domu došel. Jak uvádí ve svých pamětech JUDr. Karel Malát, stalo se tak 17.března 1895, když Dr. Isidor Zahradník pořádal národopisnou výstavku určenou pro Prahu. Tehdy byla mimo jiné poprvé prezentována Fritzova sbírka kamenných křížů a křížových kamenů obnášející kresby 95 exemplářů.


Této sběratelské činnosti se Fritz věnoval někdy od konce 70 let 19. století. Do července roku 1894 se mu podařilo soustředit celkem 80 těchto kamenných památek z Jihlavska, Pelhřimovska, Havlíčkobrodska, Žďárska, Třebíčska a Jindřichohradecka. Před již zmíněnou národopisnou výstavkou v jihlavské Besedě obohatil svoji sbírku o dalších 15 a tak mohl vystavit celkem 95 těchto exemplářů. Stejný počet byl prezentován roku 1895 na velkolepé Národopisné výstavě Českoslovanské v Praze, v církevním oddělení.


Redaktor Vladimír Urbánek uvedl v časopise Podyjí č.12, že Fritz rozšířil během posledních pěti měsíců před smrtí svoji sbírku na rovných 100. JUDr. Malát v této souvislosti uvádí, že krátce před svou smrtí Fritz oznámil svému příteli a zemskému poslanci Vilému Richlému do nedalekého Mirošova, že ví o stém kříži a zval ho, aby se v neděli 4.srpna přijel do Jihlavy podívat. Pan Richlý skutečně přijel - starému příteli na pohřeb. MUDr. Fritz zemřel ráno dne 2.srpna 1895 ve svém domě v Schillerově dnešní Benešově ulici.


V závěru svého plodného života se Fritz věnoval literární práci. Zabýval se vlastivědou, studoval staré stezky a cesty vedoucí Jihlavskem a dějinami zdejšího dolování. Podle MUDr.Vladimíra Zapletala je v jihlavském muzeu soustředěno mnoho Fritzových středověkých vykopávek, hornických kahanů a kladívek. Vedle toho se tady nachází část jeho rukopisného vlastivědného bádání, zatím co soupis pamětních kamenů, pomníků, křížů a Božích muk byl podle MUDr.Zapletala v roce 1953 nezvěstný.


O to cennější byl nález celého tohoto souboru v jihlavském archivu. Obnáší vážně poškozený papírový deník o rozměrech 23x35 cm, na jehož přední straně je nápis Sbírka žulových křížů p. Dr. Fritze. Všechny stránky byly poničeny plísní a v mnoha případech došlo k rozpadu papírové hmoty. Deník obsahuje celkem 76 jednostranně popsaných listů. Ještě před odesláním do restaurátorských dílen Moravského zemského archivu v Brně provedl autor tohoto článku náročné okopírování, které umožnilo zveřejnění celého obsahu této jedinečné sbírky ve sborníku Češi a Němci na Vysočině. Sborník vydaly Okresní vlastivědné muzem a Státní okresní archiv v Havlíčkově Brodě v roce 1998.


Pozůstalost dále obsahuje čtyři dopisy z let 1894-1895, které se týkají vystavení sbírky na Národopisné výstavě Českoslovanské v Praze v roce 1895. Dopisy jsou adresovány JUDr. Karlu Malátovi, advokátovi v Jihlavě, který Fritze v této záležitosti zastupoval. Z nich se mimo jiné můžeme dozvědět, že na výstavě bylo prezentováno celkem 95 kreseb křížů v měřítku 1:10 a to včetně popisek sepsaných samotným Fritzem.


Kdo byl autorem kreseb není známo. V pozůstalosti uložené v jihlavském archivu se dochovala pouze jediná kresba tužkou o velikosti 18x14 cm opatřená na rubu čís. 96. Jedná se o známý křížový kámen nacházející se dodnes v katastrálním území Horního Kosova u Jihlavy. V souboru byl omylem popsán dvakrát a to pod pořadovými čísly 87 a 96. Podle redaktora Urbánka kresby pořizovali venkovští učitelé nebo kněží. Někdy prý Fritz poslal ke kříži svého vlastního kreslíře. Je skutečností, že z celého konečného souboru 100 obrázků se dochovalo pouhých 13 kreseb v Muzeu Vysočiny v Jihlavě. Všechny jsou pořízeny jediným velmi zdatným kreslířem, žel, na žádném obrázku není ani podpis nebo iniciály autora. Smutnou skutečností zůstává, že do dnešního dne se v Praze vystavený soubor nepodařilo objevit. V Národním muzeu v Praze a jinde po něm bezvýsledně pátrala PhDr. Helena Businská z Prahy.


Jak z korespondence vyplývá, pražskou expozici měl doplnit jeden křížový kámen a jeden kamenný kříž z Jihlavska. Z dopisů JUDr. Maláta vyplývá, že se mělo jednat o kamenný kříž poř.čís.5 z Bílého Kamene a křížový kámen poř.čís.11, který je dnes nezvěstný u Dušejova. Patrně však k převozu těchto dvou památek nedošlo, neboť kamenný kříž z Bílého Kamene byl před pár lety velmi pracně vyzdvižen zcela zapadlý do země. Jeho celková délka 160 cm a značná hmotnost si při následné manipulaci a novém uložení vyžádala použití techniky. O nic lépe by na tom nebyl ani křížový kámen od Dušejova. Ten byl objeven Vilémem Richlým, Fritzovým spolupracovníkem a majitelem zámku v Mirošově, někdy kolem roku 1891. Ležel povalený na louce pod vrstvou hlíny a trávy. Richlý jej změřil (92x50 cm) a nakreslil do svého sběratelského památníku, který je uložen ve sbírkách Muzea Vysočiny v Jihlavě. I hmotnost tohoto kamene by byla v případě transportu značná a tak oba exponáty zůstaly patrně na svých místech.

Zdroj: kpufo.zjihlavy.cz | Autor: Leon Kazanski
Zobrazeno: 3715x | Trvalý odkaz | Diskusní fórum
Titulní stránkaSlužby a řemeslaObchod a výrobaZábava a ostatníVaše názory, diskuseFotky Jihlavy, galerieVaše www adresa zjihlavy.czRSS kanál serveru zJihlavy.cz
Záhady a zajímavosti
Komerční sdělení
Není žádná reklama [err.#2]
Podporujeme projekty
Hosting by 3nicom solutions
ALFA 1 - KPUFO sekce Poltergeist ČSS ZO 6-18 Cunicunulus

Dnes je 30.10.2020,
svátek slaví Tadeáš, zítra Štěpánka.

Google
Komerční sdělení
Není žádná reklama [err.#2]
Foto postřehy

Rekonstrukce Brněnského mostu

1. dubna se začal opravovat jeden z nejfrekventovanějších mostů v Jihlavě. Znovu průjezdný by měl být v říjnu.

Mediální partnerství
Vladimír Matula - reklama, marketing, internetový marketing Jihlavské listy
Jihlavská astronomická společnost i-vysočina.cz - informujeme o všem
Správa a statistiky webu

Vývoj a provoz těchto stránek zajišťuje

 Logoshop.cz | Grafické práce &výroba www 

Grafické studio a výroba www

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.    Další informace

JIHLAVA: Nezávislý Info Server