KOSTELECKÉ KAMENY

První kdo upozornil na tuto drobnou kamennou památku byl opět nám dobře známý majitel zámku v Mirošově, Vilém Richlý. Vedle krátkého popisu a udání místa nálezu pořídil barevný obrázek tohoto kamene datovaný v pravém dolním rohu 24. 7. 1892 :


20. Kostelec ( Morava ). Za vesnicí, na levé straně silnice k Novému světu; asi v polovici kopce, na polní mezi. Výška 69 ctm, šířka 42 ctm.

Zakrátko, někdy před rokem 1894, objevil se v těchto místech i MUDr. Leopold Fritz z Jihlavy. O kameni potom do svého souboru poznamenal :

54. Na silnici kostelecko-batelovské odstupuje rozcestí na polní cestu do Salavic, na kterém na zvýšené mezi stojí kámen s vypuklým křížem lišejníky obrostlým. Pod pravým ramenem kříže jest vytesána jakási širočina, která má na čepeli jamku znamenající dírku na zavěšení.


Na stejné místo zanedlouho usedl nám neznámý kreslíř, který postupně všechny Fritzem popisované kamenné kříže a křížové kameny dokumentoval. Jde o velmi zdařilé kresby pořizované tužkou. Jejich autor je však neznámý a podle vzpomínek Fritzových přátel jde o práce několik kantorů z Jihlavy a okolí. Celý soubor 94 či 95 kreseb představený na Národopisné výstavě Českoslovanské v Praze v roce 1895 se neznámo kdy a neznámo kam zatoulal. Zůstala pouze jediná kresba v jihlavském archivu a 13 kreseb v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.


Dalším badatelem evidujícím křížové kameny na Jihlavsku byl jihlavský archivář JUDr. Emanuel Schwab. Ten pořídil seznam 100 těchto starých kamenných památek a publikoval jej v Igel-Landu v září 1935. Pod pořadovým číslem 93 - Wolframs čili Kostelec krátce poznamenal : Přede dveřmi do kostela leží v zemi sešlapaný křížový kámen s tlapatým křížem a pod čís. 94 - U cesty do Nového Světa ( Neuwelt ) 300 kroků severně od křižovatky, na východě vrchu Špilberk, je křížový kámen se sekerou, registrovaný Richlým. Jen dodám, že podle speciální vojenské mapy z první republiky stával na křižovatce cest z Kostelce do Nového Světa a do Salavic polní kříž. Už tam nestojí a křižovatka se od té doby značně rozšířila.


Naposledy zachytil křížový kámen na vrchu Špilberk badatel Josef František Svoboda a to v roce 1937. Po druhé světové válce kámen neznámo kdy zmizel. Začátkem šedesátých let 20. století zde prováděl průzkum Karel Brázda z Třeště, ale kámen už nenalezl. Několikrát se o jeho znovuobjevení pokoušel MUDr. Přemysl Fučík z Kostelce, marně. Přesto je přesvědčen, že kámen mohl zapadnout hlouběji do země a stále odpočívá na svém původním místě, jehož přesná lokace je v současnosti velice obtížná. Stačí se vrátit pár řádků nazpátek. Kde vlastně kámen stával ? Celou situaci komplikuje i text v publikaci Zdeňka Jaroše Pamětní kameny na Jihlavsku : U silnice do Batelova, asi v polovině kopce vlevo na mezi při odbočce do Jezdovic. A teď hledejte ! Jistou naději přináší prozatím lokace Richlého a Schwabova. Skoro by se zdálo, že křížový kámen stával u staré cesty z Kostelce do Nového Světa, která po vybudování silnice zanikla, ale její průběh coby polní cesty zachytily staré mapy.


Nesmíme však zapomenout na druhý kámen popisovaný Schwabem při kostele sv. Kunhuty přímo v obci, který dostal do seznamu nemovitých kulturních památek pod pořad. čís. 4947 coby pamětní kámen. Ve skutečnosti jde zcela nepochybně o žulový náhrobní kámen, který před prodloužením kostela v roce 1805 mohl ležet někde uprostřed původní chrámové lodi. Tomu napovídá popis kostala pořízený J. V. Šimákem v roce 1924 kde se mimo jiné uvádí, že " pod kostelem jest prý hrobka ". Po předláždění nové lodi byly všechny tři staré náhrobky přemístěny do předsíně kostela a nakonec ve druhé polovině 20. století se ocitly na hřbitově coby dláždění před jižním bočním vstupem.


Vše kolem těchto náhrobků popsal v letech 1998 a 2002 MUDr. Přemysl Fučík a Vlastimil Fiala v obecním Zpravodaji a v publikaci Kostelecká kronika. Jeden náhrobník, dnes takřka nečitelný, patřil jihlavskému měšťanu Johannu Schösslerovi, jeho ženě Marii Kateřině a synovi Janu Bartoloměji, kteří zde byli pochováni v letech 1577 - 1617. Zmínil jej v roce 1924 i německý historik Dr. Anton Altrichter. Další, rovněž sešlapaný, nese letopočet 1617 a pod neznatelným textem má umístěn erb s iniciálami WH. A nakonec poslední, třetí náhrobek, evidovaný jako nemovitá památka a zaznamenaný Schwabem, je bez zjevného nápisu. Na jeho ploše se vyjímá tlapatý kříž na žerdi zakončené jakýmsi podstavcem. Z opačné strany by podstavec mohl vzdáleně připomínat buvolí rohy, které byly součástí erbu pánů z Hodic, majitelů Kostelce na počátku 15. století. Pod náhrobkem tak mohl odpočívat některý zdejší rychtář či dokonce sám Záviši z Kostelce. Kdo ví ...


Ať tak či onak, stále je co objevovat a o čem přemýšlet. Tak příkladně nemohu pochopit, proč tak zajímavé náhrobníky nemohou stát někde jinde, kde by byly dostatečně chráněné před nemilosrdnými povětrnostními vlivy a dále necitlivě a nedůstojně pošlapávány.


Články nám poskytuje a tímto mu srdečně děkujeme :

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25