DVA STŘEDOVĚKÉ HRÁDKY U JIHLAVY

DVA STŘEDOVĚKÉ HRÁDKY U JIHLAVY

12.3.2007 |   O hrádcích v nejbližším okolí Jihlavy se dosud mnoho nepsalo. Informaci nenajdete ani v publikaci Hrádky a tvrze na Moravě. Snad vůbec první zmínkou je zpráva v Jihlavských listech z roku 1930, která byla uveřejněna pod nadpisem Záhada "Zámečku" u Jihlavy. O rok později se objevil článek v Igel - landu: Grabung auf dem Schlössl mit L. Franz.

Oba se rozepisují o pozemku s výměrou asi dvou měr, který prý odpradávna nesl pomístní název Na Zámečku. Od pradávna to samozřejmě nebylo, název Schlössel se objevuje na plánu Jihlavy a okolí z roku 1940 a souvisel patrně až se samotným archeologickým průzkumem této lokality počátkem 30. let 20. století. Do té doby není Zámeček zaznamenán na žádném plánu nebo mapě.


V každém případě toto místo přitahovalo velkou pozornost jihlavských historiků, především německých, kterými bylo nazýváno Keltenhring, Keltské sídliště, a mělo prokázat prastaré osídlení tohoto území Kelty.


Vykopávky započaly v roce 1929 pod vedením jihlavského knihovníka Hanze Krczala, ale odhalily pouze mocné středověké zdivo. Další pokus s podporou Mnichovské akademie a pod vedením univ. prof. Dr. L. Franze a jihlavského historika JUDr. Emanuela Schwaba potvrdil existenci hradištního valu, příkopu a hrádku. Zpráva dále uváděla, že celý hradební příkop byl dobře patrný ještě v roce 1835, což konečně potvrzují i plány Jihlavy a okolí z roku 1825 a 1870, uložené ve Státním okresním archivu v Jihlavě. Nicméně, při průzkumu byla objevena stavba o základech 6 x 2,5 m a v jejím požářišti středověké střepy a hrot kopí. Další objekt měl rozměry 10 x 13,5 m a byl vydlážděn krásně zachovalými dlaždicemi, což by ukazovalo na hlavní obytnou budovu tohoto hrádku. Nadzemní části obou staveb prý byly dřevěné a pokryté prejzy. Právě nápadné množství hřebů bylo tehdy vysvětleno celodřevěnou konstrukcí omazanou pravděpodobně maznicí. Dále následovalo objevení jakýchsi dvou mohutných základů dlouhých 25 a 42 m, o nichž nebylo možné uvést nic bližšího. K zajímavostem patřil objev zachovalého a kameny klenutého kanálku, kterým prý se přiváděla voda do příkopu. Ta vytékala ze studny uvnitř opevnění, která ale nebyla nalezena. Voda měla po přezkoušení výbornou kvalitu.
Během průzkumných prací byl odhalen hrob neznámého mladého muže. Byl zde pohřben pouhých 30 cm pod ornicí a podle dobrozdání odborníků se tak stalo někdy před 300 léty. Lze předpokládat, že byl jednou z mnoha obětí tragických událostí, které přinesla Jihlavanům třicetiletá válka. Po ukončení průzkumu byl celý prostor zahlazen a připraven pro běžné polní práce.


Podíváme-li se na vojenský plán Jihlavy a okolí z roku 1825, který byl vypracován příslušníky jihlavského regimentu Molitorem a La Croixem, vidíme, že torso hrádku je na něm pečlivě zakresleno. Můžeme sledovat jeho oválný tvar, který se nacházel na mírném východním svahu nad údolím s potůčkem, kousek od skalního útesu nad řekou Jihlavou, asi v polovině vzdálenosti mezi Hruškovými Dvory a bývalými Handlovými Dvory. Dobře patrný je také na mapě jihlavského rudního revíru z druhé poloviny 19. století. Dnes můžeme říci, že se nachází poblíž ulice Okružní naproti školnímu areálu na Březinkách. Část jeho půdorysu zachytil rovněž letecký snímek města Jihlavy z roku 1948.


Tento hrádek se nacházel v místech dnešní Lidové jídelny v Okružní ulici na Březinkách...



Podle starých plánů byl vnější průměr hrádku kolem 40 m a vnitřní kolem 20 m, což by odpovídalo nalezeným základům, o nichž se komise dosti neurčitě vyjádřila. U podobných zdokumentovaných hrádků býval uvnitř vždy jeden centrální objekt, někdy dva menší, což je i náš případ. Vstup byl orientován na jihozápad. Na základě průzkumu střepů v požářišti, datovaných údajně do 13. až 14. století, můžeme soudit na zničení hrádku v průběhu let 1304 - 1307, kdy okolím táhla vojska Albrechta či Rudolfa Habsburského a kdy Raimund z Lichtenburku obsadil Jihlavu a nebo na polovinu 14. století, kdy moravský markrabě Jan Jindřich dovolil Jihlavanům bořit pro svou vlastní bezpečnost okolní sídla lapků a loupeživých rytířů. Nakonec mohlo jít o prostou nešťastnou náhodu, při níž hrádek lehl popelem. Je samozřejmé, že svého významu pozbyl krátce po založení nedaleké Jihlavy, která pak i nadále poskytovala dostatečnou ochranu všem cestujícím přes zemskou hranici a také okolnímu lidu. Současně došlo, zcela přirozeně, i ke změnám hlavních tras, z nichž ani jedna jistě nemohla pominout přístřeší královského města.


Sama existence hrádku při skále nad řekou Jihlavou byla jistě vítanou inspirací pro romantického kronikáře Václava Hájka z Libočan a jeho Kroniku Českou. Zbytky opevnění byly v té době ještě dobře viditelné a tak toho Hájek dokonale využil právě ve stati o založení města. Věrohodnost podpořil i doprovodný obrázek, ať již vytvořený náhodně či se znalostí námi popisovaného místa. Vždyť v té době, v polovině 16. století, měla být Jihlava a její obyvatelé na co pyšní a rok založení 799, a s mohutným hradem na samém prvopočátku, umocňovaly její slávu a důležitost v očích okolního světa.


Vraťme se ale k plánu, neboť v těsné blízkosti hrádku se setkávaly dvě důležité cesty. Jedna stará, zvaná Solniční, spojující Čechy a Moravu a směřující odtud na Brtnici a Třebíč a na opačné straně navazující někde za Hruškovými Dvory na stezku Haberskou. Řeku Jihlavu překonávala širokým brodem, dodnes patrným vedle lávky u čističky odpadních vod. Stojí za zmínku, že stáří této stezky podpořil nález zlaté římské mince v Hruškových Dvorech, která se však později ztratila. Snad prý byla darována do musea v Telči.


Druhá cesta vedla odtud ve směru na Holzův Mlýn, Holz Mühle, později Dřevěné Mlýny. Nabízí se domněnka, zda kolem tohoto mlýnu se nenacházela jedna z doposud neurčených vsí, která už na počátku 13. století patřila desátkem ke kostelu sv. Jana Křtitele ve Staré Jihlavě. S tím pak přímo souvisí pojmenování hrádku, který jako malé opevnění mohl sdílet stejný název a osud, jako tato uvažovaná ves. Písemné prameny z let 1233 až 1304 uvádějí dvě vsi zvané Stibor, dále jednu Porecz či Porez a také Lehotu, později Lhotu. Právě o nich nemáme nejmenší tušení, kde se nacházely...


A abychom to měli ještě o něco zajímavější, kousek odtud byl, jak se zdá, další hrádek a to při stejné stezce, na mírném návrší nad bývalými Handlovými Dvory, kde se dnes rozkládá zahrádkářská kolonie. Ten by spíš náležel ke staré vsi psané počátkem 13. století Kossowe nebo Kozzouw, dnes Kosov.


Polohu tohoto hrádku najdeme na stejném plánu z roku 1825, při levé straně staré cesty z Jihlavy do Kosova. Druhý hrádek byl rovněž oválného tvaru a byl chráněn rybníkem a možná vodním příkopem napájeným protékajícím bezejmenným potůčkem. Přístup k němu je patrný od jihozápadu po vyvýšené zanikající cestě. Jeho rozměry jsou přibližně 20 x 25 m, ale mohl být ve skutečnosti větší. Část valů byla později, po jeho zániku, použita při budování hornických rybníčků v celém dlouhém pásu od Kosova až k řece Jihlavě a to někdy koncem II. poloviny 13. století. Ještě v roce 1825 tady lze napočítat 16 hrází, byť většina rybníků byla již v té době vypuštěna a nebyla ani v dalších letech obnovována:


Ale dost už zmizelých hrádků a spolu s nimi zaniklých cest. Rozrůstající se město zanedlouho pohltí další neméně zajímavá místa. Kéž by všechna stačil nejdříve prozkoumat a zdokumentovat archeolog. Nic víc už si nelze přát.



Ladislav VILÍMEK

Zdroj: regionalist.cz/vilimek | Autor: Sláva
Zobrazeno: 3334x | Trvalý odkaz | Diskusní fórum
Titulní stránkaSlužby a řemeslaObchod a výrobaZábava a ostatníVaše názory, diskuseFotky Jihlavy, galerieVaše www adresa zjihlavy.czRSS kanál serveru zJihlavy.cz
Záhady a zajímavosti
Komerční sdělení
Není žádná reklama [err.#2]
Podporujeme projekty
ALFA 1 - Sekce Poltergeist
ČSS ZO 6-18 Cunicunulus Hosting by 3nicom solutions

Dnes je 5.12.2020,
svátek slaví Jitka, zítra Mikuláš.

Google
Komerční sdělení
Není žádná reklama [err.#2]
Foto postřehy

Rekonstrukce Brněnského mostu

1. dubna se začal opravovat jeden z nejfrekventovanějších mostů v Jihlavě. Znovu průjezdný by měl být v říjnu.

Mediální partnerství
Jihlavská astronomická společnost Jihlavské listy
i-vysočina.cz - informujeme o všem Vladimír Matula - reklama, marketing, internetový marketing
Správa a statistiky webu

Vývoj a provoz těchto stránek zajišťuje

 Logoshop.cz | Grafické práce &výroba www 

Grafické studio a výroba www

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.    Další informace

JIHLAVA: Nezávislý Info Server