Větrné elektrárny. Ano či ne?

Větrné elektrárny. Ano či ne?

Větrná elektrárna Pavlov

27.8.2007 |   Není týden, kdy by se v nějaké vísce nediskutovalo o možné výstavbě větrníku právě za jejich obcí. Podnikání v oblasti výroby elektřiny je podtrženo rozhodnutím Evropské unie zvýšit podíl výroby z tzv. obnovitelných zdrojů, tedy z větru, Slunce, biomasy apod.

Česká vláda pak garantovala v případě výroby větrné energie takto vyrobenou energii vykupovat plných 15 let. "Není větší byznys," tvrdí jeden z jihlavských podnikatelů, který nechce být jmenován, neboť uvažuje o podnikání právě v tomto oboru. Další se s ním však shodují a dodávají, "kterému podnikateli stát zaručí výkup toho, co vyrábí?"

Jihlavské listy   Sdílet
Odpůrci větrných elektráren argumentují "nespolehlivostí", protože elektřinu větrníky dodávají, jen když fouká, zhyzděním krajiny, možnými následky "infrazvuku", ale i výrobními náklady, neboť jedna kW elektřiny z větrné elektrárny je dražší než třeba z jaderné.

Zastánci hovoří o větrných elektrárnách jako o úžasných technických výrobcích, o vyrobené čisté energii, o přínosech pro jednotlivé obce.

Bývalý primátor ve službách větrné energie


Nic není černé, nebo bílé, a tak má každý částečně pravdu. "Pro mnoho obcí je to šance, jak přežít," tvrdí bývalý jihlavský primátor Ing. Vratislav Výborný, dnes manažer projektů KV Venti, která u Pavlova na Jihlavsku již postavila čtyři větrníky. Vísky, jejichž rozpočet čítá několik set tisíc, totiž skutečně mohou dostat za "souhlas" s postavením větrníku za humny takovou částku, která se může jejich rozpočtu vyrovnat.

Jak Výborný říká, pro KV Venti pracuje na poloviční úvazek. Ze svého dřívějšího působení zná problematiku samosprávy, a proto pomáhá s jednáním s obcemi. Dle svých slov například volí metody, které jsou v souladu se zákony a pomáhají i obcím, které nemusí vědět, jak přesně postupovat. "Nechceme se dostat do problému, že by za pár let někdo něco zpochybnil," dodává.

Jeho hlavní práce však začíná až při souhlasu obce, kdy nastupuje proces pro stavební povolení, shánění vyjádření, projektů...

Jsou statisíce hodně, či málo?


Hlavním motivem obcí souhlasit s větrnou elektrárnou je ekonomická stránka věci. Za souhlas získávají ročně několik set tisíc korun do svého rozpočtu. Je to hodně, nebo málo?

Kolik peněz taková větrná elektrárna může pro svého majitele vůbec vydělat? Hrubý propočet lze udělat. Postavení dvoumegawatové elektrárny se vším, co je třeba, stojí přibližně 80-100 milionů, dle podmínek.

Nyní si vezměme její účinnost, množství dnů, kdy vítr roztáčí rotor, výkupní cenu za jeden kW a patnáctiletou garanci výkupu a odečtěme splátky s úroky (předpokládáme, že vlastník nevytáhl 90 milionů z kapsy, ale půjčil si u banky, které musí splácet), pojištění, údržba, servis... v konečné fázi nám vyjde zisk přibližně několik málo milionů ročně. Dva, tři, čtyři, pět... Alespoň zpočátku. Splácením úvěru budou klesat i úroky a ten, komu elektrárna bude patřit, bude rok od roku vydělávat víc.

Obce však budou dostávat "pouze" několik set tisíc, možná zvýšené o inflaci, rok co rok, pořád stejně. Možná by mohly chtít víc, třeba za pět, deset let, ale to by musely zakotvit ve smlouvách již teď. Na druhou stranu, pokud by chtěly obce příliš, investor se může pokusit koupit pozemek a bez ohledu na okolní obce zkusit větrník postavit. Nebo jej nabídnout ve vedlejší vesnici, která po čtyřech stech tisících doslova skočí.

Peníze obcím dává majitel elektrárny


K částkám, které obce dostávají, Ing. Výborný pouze uvádí, že jsou záležitostí investora, a ne firmy KV Venti, která pro někoho elektrárnu postaví, provozuje a servisuje. Majitelem větrníku, a tedy investorem je totiž někdo jiný. "Tlačíme na investora, aby obci dal co nejvíc," říká a dodává, že v dané chvíli to odpovídá míře rizika.

"Je to podnikatelská aktivita, sice svým způsobem jištěná, ale stále s podnikatelskými rizikovými faktory." Za dobu patnácti let se toho prý může mnoho odehrát. Třeba přijdou nové převratné technologie a nastane efektivnější výroba elektřiny.

Obavy o osudy větrníků po době jejich životnosti nesdílí. Všechny peníze z "větrné" elektřiny prý putují přes banku, kde se tvoří fond právě pro tyto účely aby byly peníze na odstranění "šlehačů oblohy" z krajiny, až skončí jejich životnost.

Občanská sdružení proti větrníkům


KV Venti však není jedinou firmou provozující větrníky, na Vysočině se jich už objevilo vícero. Obec jednoho odmítne, ale za pár týdnů dostane nabídku od jiné firmy.

Mnozí lidé zvyklí na poklidnou krajinu Vysočiny se nemohou se stometrovými tubusy smířit a bojují proti nim. Například Občanské sdružení (OS) "Krajina pod Javořicí" v současné době rozeslalo vládě, Parlamentu a Senátu otevřený dopis, v němž se na ně obrací "ve věci nekoncepční, živelné a naprosto nekontrolovatelné výstavby větrných elektráren v České republice."

Sdružení v dopise žádá, aby vytvořili pro stavby větrných elektráren pravidla například v oblastech ochrany zdraví obyvatel, ochrany majetku, ochrany přírody nebo zachování krajinného rázu. Otevřený dopis podepsalo dalších 21 občanských sdružení z celé republiky. Znění otevřeného dopisu...

Čistá energie není zdaleka zadarmo


Zatímco se v obcích hlavně hovoří o tom, kolik peněz by větrník vesnici přinesl do pokladny, lidé mohou svůj souhlas s výstavbou větrné elektrárny vidět jako příspěvek k čistější výrobě elektrické energie, a tedy celé přírody.

Že je celá věc mnohem složitější, potvrzuje v článku v časopisu Vesmír Ing. Pavel Šolc pracující v ČEPS a. s. (provozovatel přenosové soustavy). "Protože výroba větrných elektráren není dostupná vždy v době, kdy je po ní poptávka, je k větrným elektrárnám třeba postavit téměř ještě jednou tolik klasických elektráren, které dodávají elektřinu v době, kdy nefouká."

Jinými slovy řečeno: sice ušetříme uhlí v elektrárně, ale neušetří se výkon existujících či nových klasických elektráren. Udržování a výstavbu těch klasických musí někdo zaplatit.

"Znamená to, že čím více větrných elektráren bude instalováno, tím více rezervního výkonu bude třeba dokupovat a tím více vzrostou ceny za systémové služby, jež platí v ceně elektřiny koncoví zákazníci," píše Šolc doslova.

Dalším problémem, který zmiňuje, je pak výstavba nových sítí přenosové soustavy tedy elektrického vedení, která má určitou kapacitu a při postavení větrného parku (několika větrníků vedle sebe), nemusí stávající vedení stačit a bylo by třeba budovat nové, větší, dražší...

Argument o čisté elektřině tedy platí jen tehdy, když nevnímáme celý problém energetiky. Ano, vítr se nespotřebuje, je čistý a zadarmo, ale jelikož je jen někdy, musí se postavit rezervní uhelná elektrárna, která vyřeší výpadky větru. Nespálíme sice tolik uhlí, ale někdo musí zaplatit její postavení a přinejmenším údržbu. A hádejte, kdo to bude?

Cesta šetrnosti


S trochou cynismu by se dalo říci, že na čisté "větrné" energii vydělávají hlavně ti, kteří větrnou elektrárnu vlastní. Stát jim garantoval 15 let vykupovat, co vyrobí. Který podnikatel by si to nepřál? Vydělat ale mohou i majitelé pozemků, na kterých se větrníky staví, a samozřejmě i obec. Zda získá hodně, či málo do své pokladny, to nechť zváží sami zastupitelé.

Chcemeli skutečně dostát zlepšení životního prostředí, měli bychom se ubírat asi jinou cestou. Cestou šetrnosti. Vždyť nejekologičtější energie je ušetřená energie. Dokud však bude poptávka po elektřině stále stoupat, nemůžeme očekávat radikální změny nejen v cenách elektřiny, ale ani v "čistotě" přírody okolo nás.
Zdroj: Jihlavské listy» | Autor: Petr Klukan

Komerční sdělení:

Reklamní hrnky

Aktuální články z Jihlavy

3.4.2018 |  Pokud by se našel někdo, kdo by měl zájem sem tam něco přispět na tyto stránky, může poslat e-mailem na adresu info@zjihlavy.cz několik vět týkajících se aktuálního dění nebo zajímavostí z Jihlavy.  | Celý článek ›

7.4.2016 |  Jak již dříve Jihlavské listy uvedly, krajská Jihlava chystá revitalizaci lesoparku Skalka.

Součástí prací má být plánované odtrubnění Koželužského potoka, o kterém se diskutuje již mnoho let. Aby však mohla radnice toto opatření zrealizovat, chybí jí finanční prostředky a potřebuje vypořádat některé majetkoprávní poměry.  | Celý článek ›

Komerční sdělení:

Reklamní hrnky

12.11.2014 |  Opravené schody z Jakubského náměstí do Heulosu jsou od úterý 11.11.2014 opět otevřené. Parkán (směrem k penzionu Mahler na Brněnské ulici) a nově vybudovaný průchod do Heulosu z Hluboké ulice zatím ještě budou uzavřeny.

Oprava schodiště je součástí projektu s názvem Regenerace veřejných prostranství v MPR Jihlava – I.etapa. Projekt řeší regeneraci veřejných prostranství v historicky cenném jádru města Jihlavy, v městské památkové rezervaci.  | Celý článek ›

11.9.2014 |  Výstavu hub připravuje už popáté Mykologický klub Jihlava. Koná se od 12. do 14. září v Muzeu Vysočiny Jihlava.

V uplynulých letech počasí houbařům příliš nepřálo. "V loňském roce se nám podařilo nalézt a vystavit 386 druhů čerstvě nasbíraných hub," ohlíží se přesto mykoložka z jihlavského klubu Kateřina Pauzarová. Vzhledem k nynějším příznivým podmínkám je podle ní velká naděje dostat se na podobný počet vystavených hub i letos.  | Celý článek ›

30.7.2014 |  Někteří obyvatelé Vrchlického ulice a okolí chtějí co nejdříve trolejbusové spojení do Starých Hor. To by měla zajistit nová trasa linky "B", jejíž vedení je plánované z Hlavního nádraží ČD přes sídliště Březinova, Masarykovo náměstí, Dům zdraví a dále ulicí Vrchlického k železničnímu přejezdu na Jiráskově ulici, kde se počítá s konečnou linky.

"Stále čekáme, ale nic není vidět," ptá se jedna z místních obyvatelek, jejíž jméno je redakci JL známé. Jako provizorní opatření navrhuje zrušit konečnou linky 36 v Horním Kosově. "Pak už ji stačí jen prodloužit okolo Uni Hobby a u polikliniky křižovatkou vrátit zpět do Žižkovy ulice," nastiňuje možné řešení. Ředitel dopravního podniku města Josef Vilím uvedl, že vedení linky, která bude dopravně obsluhovat tuto oblast, je již projekčně připraveno.  | Celý článek ›

Komerční sdělení:

Reklamní hrnky

10.7.2014 |  Ve čtvrtek 10. července začíná letošní cyklus čtvrtečních koncertů Kulturní léto v jihlavské Pivovarské restauraci.

Od 18 hodin zahraje během první akce mladá jihlavská kapela Joyners. "Po dlouhém sehrávání se pustila do produkce vlastních věcí. Tvorba se skládá z chytlavých riffů, zpěvných melodií, anglických textů...," avizují organizátoři večera.  | Celý článek ›

19.6.2014 |  V rámci kulturní hudební akce Vysočina Fest 2014 proběhne doprovodný program v divadle DIOD Jihlava a to v pátek 11.7.2014 od 10 do 12 hodin a odpoledne od 13 do 15 hodin.

Na programu budou tvůrčí umělecké dílny pro děti s ukázkami a interaktivním zapojením.

Co mohou děti v dílnách vidět, zažít a vyzkoušet si? Akrobacii na šálách, akrobatický rokenrol, tvůrčí animační dílnu a dílnu s maskou, venkovní dětskou zumbu.  | Celý článek ›

17.6.2014 |  Soutěž Stavba roku Kraje Vysočina 2013 je u konce. Výsledky byly oznámeny ve středu večer, na jejich slavnostním vyhlášení v Počátkách.

Titulem Stavba roku Kraje Vysočina 2013 byla oceněna rekonstrukce Základní umělecké školy Jihlava a tři novostavby – Čistírna odpadních vod Dolní Cerekev – Kostelec u Jihlavy, Domov důchodců ve Ždírci a Administrativní budova Moravských kováren v Jihlavě.

Do letošního ročníku bylo přihlášeno celkem devatenáct realizací v našem kraji. Soutěžilo se ve čtyřech kategoriích – Novostavby občanské vybavenosti, Rekonstrukce staveb občanské vybavenosti, Průmyslové a dopravní stavby a Vodohospodářské a zemědělské stavby.  | Celý článek ›

Komerční sdělení:

Reklamní hrnky

10.6.2014 |  Povolení od ministerstva životního prostředí ke geologickému průzkumu sice ještě nemá, ale už vypsala tendr na jeho dodavatele. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) začala hledat firmu, která by zkoumala sedm vytipovaných lokalit v celé České republice. Tři z nich (Hrádek, Kraví hora a Čihadlo) se nacházejí v Kraji Vysočina nebo do něj zasahují.  | Celý článek ›

Zdroj: 5plus2.cz» | Autor: František Jirků

30.5.2014 |  Oslavu Dne Dětí chystá i jihlavská zoologická zahrada. Už tento pátek (30. května) proběhne seznámení s mezinárodní kampaní "Od pólu k pólu" prostřednictvím mateřských i základních škol z celé Vysočiny. Žáci a studenti si připravili výstavy obrázků a modelů zeměkoule i zajímavé prezentace projektů výzkumů o mobilních telefonech, spotřebě papíru a vody, o regionálních zdrojích i nadměrném používání igelitových tašek a obalů.
Prezentace začnou v 9:00 hodin ve vzdělávacím centru PodpoVRCH, program bude pokračovat od 11:00 hodin v africké vesnici Matongo.  | Celý článek ›

Komerční sdělení:

Reklamní hrnky
Titulní stránkaSlužby a řemeslaObchod a výrobaZábava a ostatníVaše názory, diskuseFotky Jihlavy, galerieVaše www adresa zjihlavy.czRSS kanál serveru zJihlavy.cz
Historie města Jihlavy
Informace z Jihlavy
Užitečné odkazy
Podpora na síti Facebook
Podporujeme projekty
ALFA 1 - Sekce Poltergeist
Hosting by 3nicom solutions ČSS ZO 6-18 Cunicunulus
Komerční sdělení
Není žádná reklama [err.#2]

Dnes je 16.10.2024,
svátek slaví Havel, zítra Hedvika.

Google
Komerční sdělení
Není žádná reklama [err.#2]
Foto postřehy

Rekonstrukce Brněnského mostu

1. dubna se začal opravovat jeden z nejfrekventovanějších mostů v Jihlavě. Znovu průjezdný by měl být v říjnu.

Mediální partnerství
i-vysočina.cz - informujeme o všem Vladimír Matula - reklama, marketing, internetový marketing
Jihlavské listy Jihlavská astronomická společnost
Správa a statistiky webu

Vývoj a provoz těchto stránek zajišťuje

 Logoshop.cz | Grafické práce &výroba www 

Grafické studio a výroba www

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.    Další informace

JIHLAVA: Nezávislý Info Server