Jihlavské podzemí, katakomby

Jihlavské podzemí - katakomby

Jihlavské podzemí - katakomby

Jihlavské podzemí tvoří další významnou památku města. Jeho celková rozloha je 50 000m2 a délka přibižně 25 km, což jej činí druhým největším podzemním labyrintem v ČR hned po Znojmu. Chodby jsou raženy ve skále pod celým městem a místy i v několika podlažích pod sebou. Jednolivé chodby jsou raženy v hloubce od 2 - 14 metrů. Praktická stavba začala ve 14. století, kdy měšťané začali ve velkém rozšiřovat svoje sklepy. Ražbu prováděli místní zkušení havíři. Hlubší prostory se hloubily v pozdějších dobách (16. - 17. století). Za druhé světové války sloužila část chodeb jako letecký kryt. Dnes je většina tunelů odborně zpevněna a veřejnosti je přístupno cca 10km podzemních chodeb.
Známá je tzv. svítící chodba, krátký úsek katakomb, jehož stěny ve tmě svítí slabě nazelenalým světlem. Příčiny tohoto jevu dlouho nebyly uspokojivě objasněny, nyní je však zřejmé, že se jedná o fosforeskující chemický nátěr. V současnosti je svítící chodba populární turistická atrakce, někteří lidé však věří, že se v jejím okolí odehrávají paranormální jevy.


Jihlavské podzemí je významnou historickou stavební památkou města. Co do rozsahu podzemního labyrintu přímo pod městskou zástavbou je po Znojmu druhým největším na území naší republiky. Jeho celková délka činí 25 km a zaujímá plochu 50 000 m2. Chodby jsou raženy ve skále v několika podlažích pod sebou. Nacházejí se téměř pod všemi objekty historického jádra MPR. Sklepní prostory, nacházející se 2 - 4 m pod povrchem tvoří první podzemní podlaží, z něhož lze sestoupit do podlaží druhého, do hloubky 4 - 6 m. Pod některými objekty je v hloubce 8 - 14 m raženo i podlaží třetí. První podlaží bylo raženo v průběhu 14. století, druhé a třetí patro v 16. století, v 17. století došlo ke zpevnění některých chodeb cihlovou podezdívkou a jednotlivé úseky byly propojeny krátkými spojovacími chodbami.

Podzemní chodby jsou široké 0,8 - 2,5 m a vysoké 1,2 - 3,5 m. Středem podlahy byl v minulosti veden odtokový žlábek, který odváděl veškerou podzemní i prosakující povrchovou vodu, gravitačně mimo podzemní chodby, nebo se voda kumulovala v jímkách hloubených v podlažích níže položených podzemních chodeb. Podzemní prostory byly odvětrávány ventilačními šachtami vedoucími z podzemí na povrch. Na mnoha místech lze podzemními chodbami dojít k podzemním studnám. Kromě hlavních průchozích chodeb byly v podzemí štoly široké 0,6 - 0,7 m a vysoké 1,0 - 1,7 m, které tvořily středověkou městskou kanalizaci. Na mnoha místech plní kanalizační stoky funkci dodnes - jsou samozřejmě zpevněny a napojeny na kanalizaci novou.

O tom, proč vlastně jihlavské podzemí vzniklo, kolovaly různé domněnky. Dlouho se historikové domnívali, že podzemní chodby jsou zbytky starých dolů na stříbro. Jiní tvrdili, že podzemní chodby byly raženy pro vojenské účely. Současní historikové se domnívají, že podzemní chodby vděčí za svůj vznik hospodářským důvodům. Jihlava ležela na důležité křižovatce středověkých obchodních cest a tak v době, kdy význam těžby stříbra poklesl, začal se ve městě prudce rozvíjet obchod a řemesla. Kupci a řemeslníci si pro uskladnění svého zboží a výrobků rozšiřovali stávající sklepy, na jejichž prohlubování pracovali zkušení jihlavští horníci. Počátkem 18. století přestalo být podzemí využíváno v dřívějším rozsahu a koncem 18. stol. byla dokonce část skladovacích chodeb přeměněna na štoly kanalizační. V 19. století, při budování vodovodu, plynofikaci a výstavbě nových domů bylo mnoho chodeb zasypáno sutinami. Často tím byl porušen starý odvodňovací systém, chodby se plnily vodou a musel být pracně hledán původní odtok, aby nedocházelo k podmáčení základů. Narušila se také ucelenost labyrintu, neboť mnozí majitelé domů oddělovali postupně průchozí chodby zdmi. Za německé okupace byla část chodeb upravena jako protiletecké kryty. Po válce nebyl zpočátku o podzemí zájem, až v roce 1957 byl asi 1 kilometr chodeb zpřístupněn veřejnosti. V 60-tých letech byly téměř všechny chodby zpevňovány betonovou krustou, podzemí bylo vyčištěno a obnovil se středověký odvodňovací systém. Sanací se profil některých chodeb snížil, pouze zpřístupněný úsek byl ponechán v původním stavu. V roce 1969 bylo podzemí pro veřejnost uzavřeno a prohlídky v něm byly obnoveny až v roce 1991. Při úpravách povrchu náměstí a ulic byla v minulosti zaslepena většina ventilačních šachet, což způsobuje zvýšenou vlhkost vzduchu v podzemí. Teplota se v něm pohybuje mezi 8 a 12° C.

V roce 1978 byla amatérskými speleology objevena tzv. "svítící chodba". Stěny chodby jsou pokryty bělavým povlakem, který po předchozím nasvícení zelenkavě světélkuje. Chodba se nachází asi 11 metrů pod povrchem země, široká je 2,1 m, vysoká 2,9 m a má klenutý profil. Dlouho nikdo nevěděl, proč chodba fluoreskuje a příčiny se pohybovaly v oblasti domněnek. Podle jedné z nich za to mohl fosfor uvolněný z kostí nad chodbou pohřbených mnichů, podle jiné šlo o neznámou organickou látku. Občanské sdružení Jihlavský netopýr požádalo o pomoc odborníky z katedry mineralogie přírodovědecké fakulty UK Praha. Po rozboru odebraných vzorků bylo zjištěno, že se jedná o uměle vyrobenou luminiscenční látku s dlouhou dobou dosvitu. Látka obsahuje sirníky zinku a barya a byla použita ve směsi s maltou jako nátěr na stěny. Jakému účelu nátěr sloužil a kdo je jeho autorem dnes nikdo s jistotou neví. Lze se domnívat, že sloužil jako nouzové orientační osvětlení v protiletadlovém krytu nebo že zde byly prováděny zkoušky jeho svítivosti.


Titulní stránkaSlužby a řemeslaObchod a výrobaZábava a ostatníVaše názory, diskuseFotky Jihlavy, galerieVaše www adresa zjihlavy.czRSS kanál serveru zJihlavy.cz
Historie města Jihlavy
Informace z Jihlavy
Užitečné odkazy
Podporujeme projekty
Hosting by 3nicom solutions
ČSS ZO 6-18 Cunicunulus ALFA 1 - KPUFO sekce Poltergeist
Komerční sdělení

Dnes je 23.5.2017,
svátek slaví Vladimír, zítra Jana.

Google
Komerční sdělení
Foto postřehy

Desetileté partnerství Kraje Vysočina se Zakarpatskou oblastí Uk

Užhorod

Letos slaví spolupráce Kraje Vysočina se Zakarpatskou oblastí Ukrajiny kulaté desáté výročí svého trvání. U této příležitosti se chystají pracovní cesty, výstava v sídle Kraje Vysočina v Jihlavě, fam trip do Zakarpatí s cílem podpořit cestovní ruch i firmy v Kraji Vysočina nebo mezinárodní setkání a vystoupení mládežnických dechových hudeb. Úzká spolupráce obou partnerských regionů navíc pokračuje stejně jako v minulých letech. "Pro rok 2017 jsme vybrali 22 projektů za více než 4,5 milionu korun," informoval hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.



Z rozpočtu fondu ViZa, na kterém se 50 % podílí Kraj Vysočina a zbylou polovinou Zakarpatská oblast Ukrajiny, půjdou peníze do nejpotřebnějších resortů, jako je školství nebo zdravotnictví, například na výměnu střechy a oken na budově ambulance v obci Bilasovice, na rekonstrukci dětské nemocnice v obci Velikyj Bereznyj nebo na vybudování sociálního zázemí pro sirotky a děti ze sociálně slabých rodin ve Strymbě. "Z tzv. měkkých projektů pokračujeme v realizaci táborů pro děti, podpoříme účast ukrajinských studentů na Letní žurnalistické škole v Havlíčkově Brodě, nákup učebnic českého jazyka do šesti základních škol v Zakarpatí, spolupráci hasičských záchranných sborů nebo výměnu zkušeností na úrovni policie a účast na mezinárodní soutěži v oblasti kynologie," doplnil hejtman Jiří Běhounek s tím, že finanční podporu vybraných aktivit začátkem března projednali členové Stálé konference a v závěru března je bude schvalovat Zastupitelstvo Kraje Vysočina.

Navíc Kraj Vysočina podstatně přispěl k významnému posunu pro studium českého jazyka na Ukrajině. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR na základě úsilí hejtmana Jiřího Běhounka oficiálně vyhlásilo výběrové řízení na obsazení pozice lektora/lektorky českého jazyka a literatury v zahraničí pro akademický rok 2017/2018 pro Užhorodskou univerzitu, pro studenty bohemistiky v partnerském regionu Vysočiny Zakarpatské oblasti Ukrajiny.

Kraj Vysočina desátým rokem velmi aktivně spolupracuje s partnerským regionem Zakarpatská oblast Ukrajiny. Od roku 2007 Kraj Vysočina spoluinvestoval do veřejně prospěšných zařízení v Zakarpatské oblasti Ukrajiny částku přesahující 45 miliónů korun. Společně s podílem Zakarpatské oblasti Ukrajiny se tedy podařilo přispět k rozvoji regionu více než 90 miliony korun a realizovat téměř 150 společných investičních projektů.

Mediální partnerství
Jihlavská astronomická společnost Jihlavské listy
Vladimír Matula - reklama, marketing, internetový marketing i-vysočina.cz - informujeme o všem
Správa a statistiky webu

Vývoj a provoz těchto stránek zajišťuje

 Logoshop.cz | Grafické práce &výroba www 

Grafické studio a výroba www

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.    Další informace

JIHLAVA: Nezávislý Info Server